vycvik psu

Ti, kteří se psy začínají, v seriálu možná nenajdou to, co by zajímalo právě je. Začínajícím kynologům je však určeno největší množství knih v našich knihkupectvích. Jde samozřejmě o to vybrat si tu správnou. Jsou knihy, na kterých se zkušení kynologové shodnout a doporučí je. Jistě mezi ně patří výcviková literatura dřívější doby, byť s poněkud zploštělou teorií výcviku vycházející z vyšší nervové činnosti psa podle I. P. Pavlova. Doporučí nepochybně i současnou etologickou literaturu evropských autorů. Pak je druhá skupina knih, na kterých se kynologové rovněž shodnou, a – nedoporučí je. Patří mezi ně knihy většinou zahraničních autorů, kteří mají tendenci srovnávat chování psů s chováním lidí a vyvozovat z toho závěry, které mohou být pro nezkušené majitele psů až nebezpečné. Mnoho knih se totiž také píše tak, aby se dobře četly, a tedy dobře prodávaly, přičemž potřebný reálný pohled na naše zvířecí přátele je druhořadý. Třetí skupinou jsou knihy, o kterých kynologové diskutují, srovnávají je a někdy se přou o jejich kvalitu. potřebný reálný pohled na naše zvířecí přátele je druhořadý. Třetí skupinou jsou knihy, o kterých kynologové diskutují, srovnávají je a někdy se přou o jejich kvalitu. Je to možná ta největší skupina knih o psech a lze jen těžko soudit, zda má pravdu zastánce knihy, či její kritik.
Každý, kdo posuzuje kynologickou literaturu, vychází ze svých znalostí, zkušeností, ale i představ, jak by taková kniha měla vypadat – odborně, didakticky, výtvarně atp. Chybou některých autorů je, že ne vždy v úvodu zdůrazňují, jaké skupině pejskařů je jejich výtvor určen. A tak, když si dlouholetý praktik zakoupí knihu určenou spíše pro začátečníky, bude zklamán.
Navzdory desítkám titulů knih vhodných pro začínající majitele psů se setkáváme s případy, které svědčí o tom, že veškerá teorie a dobré praktické rady se míjejí účinkem.
Předsevzetí budoucích majitelů, že ještě než si pořídí psa, si prostudují patřičnou literaturu, bývá mnohdy jen vzdálenou a nesplněnou představou. To vidíme v útulcích, a také by o tom mohli velmi dlouze povídat poradci pro výcvik mnoha plemen nebo výcvikáři v kynologických klubech. Dobře, že alespoň sem našli nešťastníci cestu, neboť jakmile pes přeroste páníčkovi přes hlavu, náprava je obtížná. Napravovat by se často musel páníček, a to je obvykle těžší než napravit psa.