zkrvaveném

nečistém pařátu svírá ztracený osudný amulet ze zeleného nefritu, jen. jsem vyvřískl a utíkal jako pominuty', až se můj jekot rozplynul v záchvatech hysterického smíchu.
Šílenství sedlá hvězdný vítr... drápy a zuby broušené staletí mi mrtvol... kanoucí smrt na bakchanáliích netopýrů z noční tmy v troskách pohřbených chrámů Beliálových... A ted', když štěkot té mrtvé bezmasé příšernosti sílí a sílí a kradmé třepetá ní a pleskání prokletých blanitých křídel krouží bliž a blíž, s re volverem v ruce vyhledám zapomnění, jež je mým jediným úto¬čištěm před nepojmenovaným a nepojmenovatelným.