Tuesday, November 29, 2005

A pak

přišla hrůza. Jedné noci, 24. září 19-, jsem uslyšel zakle¬pání na dveře své komnaty. Domníval jsem se, že je to St. John, a pozval jsem klepajícího dál, ale odpověděl mi jen ostrý smích. Na chodbě nebyl nikdo. Když jsem vzbudil St. Johna ze spán¬ku, prohlásil, že o ničem neví, a dostal stejný strach jako já. Té noci se pro nás slabý, vzdálený štěkot psa nad vřesovištěm stal jistou a děsivou skutečností.Čtyři dny nato, když jsme byli oba ve skrytém muzeu, ozvalo se tiché, opatrné zaškrabání na jednoduché dveře, jež vedly na tajné schodiště do knihovny.