Já jsem smutná,

řekla chudá noční košilka, ‚protože jsem potkala krásnou noční košilku, ta byla vy¬šívaná a měla na sobě všelijaká kolečka, jahůdky, čtverečky a proužečky a ta se mně tak tuze líbila a já jsem si s ní chtěla hrát, ale ona nechtěla, protože jsem chudá a nemám na sobě žádné takové vyšívání, jako měla ona.‘
‚Nic si z toho nedělej,‘ řekl andělíček. ‚Jen se pěk¬ně svlékni a jdi hajat. Však ono se to do rána už tře¬bas nějak spraví.‘
Tak se tedy ta chudá noční košilka svlékla a šla pěkně hajat.