Vlka bylo ve volné přírodě dost obtížné spatřit. Pokud se tak stalo, považovali to indiáni za veliké štěstí. I když se to nezdá, je totiž tenhle tvor velice plachý a citlivý. Podobně je to s lidmi narozenými v totemu Vlka - v Kruhu Země poslední znamení. Jejich citlivost se projevuje ve dvou směrech. Směrem vně ze skupiny, ve které žijí, projevují právě plachost, nesmělost a ostýchavost. Naopak směrem dovnitř, tedy k ostatním členům jejich „smečky“, se chovají velice starostlivě, intuitivně vycítí potřeby druhých, dokážou pochopit a pomoct. Jsou to velice jemné povahy. Bojí se dát své emoce plně znát, často je skrývají a drží se v ústraní.