Tuesday, August 01, 2006

Ne, nechci aby vám kvůli mne vlhly oči – jsem na to zvyklý, fajn? Možná mi vracející se královna nikdy nepokynula při hostině o čtyřiceti chodech, ale ovládám takovou fintu, která se jistým lidem hodí, a tak se nějak protloukám. Dobře se oblékám, jezdím červem a neplatím moc na daních. Jsem totiž heslák. Dejte mi na pět minut něčí životopis, nebo spíš autopsychoskopii, a v devíti případech z deseti ze mě vypadne heslo, které vám otevře dveře do nejšpinavějších, nejchoulostivějších tajných datových souborů dotyčné osoby. Po pravdě řečeno to vychází třikrát z deseti, ale pořád je to lepší pravděpodobnost, než kdybyste nechali počítač, aby se rok snažil kombinovat z patnácti znaků to pravé heslo, zvlášť když po třetím špatném pokusu dostanou vaše telefonní číslo, zmrazí cílové soubory a zavolají poldy.