Co se

strojili, brali si na sebe svetry, zimní kabáty, vlňáky, kamaše a sněhovky, začal pejsek počichávat a povídá kočičce: „Tak tu krásně voní syreček, jak ho máme tamhle na polici schovaný, já bych ti měl na něj takovou ukrutnou chuť!“
„Jen ho nech!“ řekla kočička; „vrátíme se z pošty jistě hladoví, a když bys ho slupnul teď, neměli by¬chom pak nic.“
„Ale když on tak voní a já mám na něj takovou ukrutánskou chuť!“
„Nic!“ rozkázala kočka, „až se vrátíme z pošty.“