Sunday, February 26, 2006

A když spala,

zavolal ten andělíček ještě jiné an¬dělíčky a ti tu košilku krásně vyšili a udělali na ní proužečky a červené tečky a čtverečky a ještě takové všelijaké věci, jak to má kdo rád, a ještě ji pěkně vy¬žehlili a pak zas odletěli. A když se ráno ta noční košilka probudila a oblékla se, tu se ani nemohla po¬znat. Šla na procházku a teď potkala tu pyšnou noční košilku, která si s ní včera nechtěla hrát. A ta pyšná noční košilka byla dosti umazaná, to jsme už povída¬li, a nemohla tu košilku ani poznat. ‚To je krásná noč¬ní košilka,‘ řekla si, ‚kdyby si tak chtěla se mnou hrát!‘„