Copak?

podivil se pan Čapek; „to oni ti domaž¬ličtí kluci jsou jinačí než jiní kluci?“
„No jejej, a jak!“ řekla kočička. „To jsou takoví kluci, já vám, jak jsem je viděla, tak jsem se tak podi¬vila, že jsem zůstala stát jako zkoprnělá!“
„Já jsem, pane Čapek, také celý zkoprněl,“ řekl pejsek.
„Ale, ale, i podívejme,“ podivil se pan Čapek; „a co je na nich tak divného?“
„My vám to budeme povídat a vy to hned musíte psát,“ řekla kočička.
„Dobře,“ řekl pan Čapek a počal psát; „tak poví¬dejte.“
„Jen pište,“ řekla kočička, „tak oni ti domažličtí kluci vám mají hlavičku kulatou –“
„– no, a nahoře vlasy porostlou,“ řekl pejsek.
„A na hlavě mají nos mezi očima,“ povídala ko¬čička.
„A pod tím nosem mají pusu a považte – ta je díravá!“ vykládal zas pejsek.