A tak si pejsek

s kočičkou povídali o nepořádných dětech, až z toho usnuli a spali až do rána.
Když se probudili, svítilo už krásně sluníčko a ani trochu už nepršelo.
„Je pěkně,“ řekli pejsek s kočičkou, „to půjdem ven.“ A jak tak chodili venku, tak slyšeli, jak někde něco tence pláče.
„Co to pláče, tak tenounce, není to nějaký ptáček?“ řekl pejsek.
„To nebude ptáček, ptáčkové ani nepláčou tak jem¬ně,“ povídala kočička, „to snad pláče nějaký brou¬ček, že se mu něco stalo.“
„Nebo to snad pláče nějaký motýl,“ řekl pejsek.