Kočička

dala do škatule panenku, udělala: „Tu-tututú!“ a přijela. „Tady jsem, pejsku, přivezla tu dce¬rušku, tu princeznu, sto korun jsem za ni musela dát.“
„Já nejsem pejsek, já jsem král,“ řekl pejsek, „vždyť to přece víš, a ty jsi královna.“ Pak vzal panenku do náručí a choval ji a radoval se velmi, že teď už mají dcerušku, královskou princeznu. „Musíme ji dobře vychovat,“ řekl, „to víš, královno, taková královská princezna musí být dobře vychovaná. Dáme ji naučit všemu, i hrát na piano a vařit.“