To bude,

řekla kočička; „musíme o tom přemýš¬let.“
Tak o tom pejsek s kočičkou přemýšleli, jak by při¬šli k nějakým hračkám pro tu panenku. Žádné neměli, udělat hračky, to přece neuměli, to ani děti nedovedou, tak jak by to měli umět pejskové a kočičky, a ukrást potají nějaké hračky dětem, když si děti hrají, to ne, to by náš pejsek a kočička nikdy neudělali!
Pejsek přemýšlel a přemýšlel, až to vymyslil. „Už to mám!“ křičel radostně, „už jsem na to přišel!“
„Nekřič tak,“ šeptala kočička, „vždyť nám probu¬díš tu naši panenku, to naše děťátko.“