„Tak už nejsi král a já královna,“ začala povídat kočička. „Teď jsme zchudli a ty jsi chudý chalupník a já chudá chalupnice. Co budu vařit, milý muži, když ani chleba nemáme? A co budeme dělat s naší dce¬rou, když ji nemůžeme uživit?“
„Víš co,“ řekl pejsek, „to ji musíme zavést někam do lesa, snad se jí někdo ujme.“
Vzali panenku a vedli ji jako někam do lesa a při¬tom dělali, že pláčou. „My ji přece nezavedeme do lesa, třeba by ji tam sežral vlk,“ řekl pejsek. „Jestli potkáme nějaké hodné lidi, tak jim ji prodáme, třeba by mohli nějakou dcerušku potřebovat.“