„Moc věcí,“ odpověděla kočička. „Ona umí spát a papat, hopsat, sedět a ležet, a taky i po zdi umí lézt, když se jí pomáhá.“
„A když při tom spadne, tak ani nepláče,“ řekl pejsek.
„Takovou právě hledáme,“ prohlásily děti. „A co stojí?“
„Nic,“ řekl pejsek. „Dáme vám ji zadarmo, když ji budete mít rádi.“
Děti měly panáčka v červených a modrých šatech, ten, řekly, bude princ, daly mu tu panenku za ženu a udělaly svatbu. Na svatbu si pejsek s kočičkou zas oblékli zástěry, to byly královské pláště, a byli zas král a královna.
Tak si pejsek s kočičkou zahráli s dětmi na diva¬dlo a za týden už byly děti docela zdravé a směly ven. To bylo zrovna svatého Mikuláše.