„Deset čistých zelených,“

povídá. „S kódem pro neomezené mezinárodní cesty. S celou identifikací, jako pro skutečnou osobu.“
„Zelenou kartu má prezident,“ říkám. „Čisté zelené mají Spojení šéfové. Ani viceprezident Spojených států není krytý pro neomezené mezinárodní cesty.“
„Ale je,“ on na to. „Potřebuju heslo. Mám chlapa, který dovede udělat červené a modré, ale na čisté zelené musí být zvíře o dvě třídy výš. Můj člověk ví jak na to.“
„Jenom s heslem to nepůjde,“ říkám. „Když někdo vydává zelené karty, bude to chtít i jeho prst.“
„Vím, jak dostat prst,“ říká. „Chce to prst a heslo.“
„Když někomu vezmeš prst, může to ohlásit. A i když ho přesvědčíš, aby to nedělal, někdo si všimne, že mu chybí.“
„Latex,“ povídá on. „Budeme mít otisk. Do toho, jak mám dělat svou práci, mi nekecej. Ty sežeň heslo, já seženu prst. Bereš?“
„V hotovosti.“