Zmizel beze stopy.

Jako by nikdy neexistoval. Jeho pronajatý byt byl vymetený od podlahy po strop. Telefon k poldům, prý je na dovolené, což znamená, že ho mají, nepřestěhoval se se svým čerstvě nabytým bohatstvím do jiného domu. Stáli jsme v jeho prázdném bytě, v jeho ošklivém prázdném pelechu, který byl desetkrát lepší než cokoli, kde jsme dřív bydleli my, a Pejskař povídá, tiše mi povídá: „Co to bylo? Kde jsem udělal chybu? Myslel jsem si, že jsem jako Hunt, myslel jsem si, že v téhle práci, v téhle jediné práci, chybu nikdy neudělám.“
A bylo to, došlo mi to hned. Ne o týden dřív, kdy by to k něčemu bylo. Konečně jsem to všechno pochopil, došlo mi, jak to Hunt udělal.