Monday, August 28, 2006

Ale on už byl přede mnou. „S televizním časopisem ti přibouchne dveře před nosem, jestli k nim vůbec přijde. A s tím nabouráním se na kole je tvůj skleněnej mozeček taky vedle. Holka, kterou mám uvnitř a už ho má v práci, to má moc těžký, protože on zrovna není ten hravý typ, takže na něj musí přijít s fakt procítěným divadlem, jako že se rozešla s klukem a on je to jediné rameno, na kterém se může vyplakat, a jeho žena má takové štěstí, že má muže jako je on. Tomu ještě uvěří. Pak se mu najednou před domem nabourá tenhle chlapeček a jemu, protože je paranoidní, začne vrtat hlavou, jestli nepadá nějaký divný déšť, nebo co? Vím, že je paranoidní, protože na takovou úroveň se u fízlů člověk nedostane, když neví, jak za sebou zametat a likvidovat nepřátele dřív, než jim dojde, že tě chtějí dostat. Takže jakmile bude mít jenom chvilkové podezření, že na něj někdo něco šije, co udělá?“