„Ty jsi vážně hlavička,“ povídá Pejskař. „Heslo mi neřekneš, ale jseš si skoro jistej, že je impotentní nebo frigidní.“
„Ani jedno,“ říkám. „Je tvrdý a zásadový. Když se o něj z ničeho nic začne otírat holka, nebude si myslet, že je to proto, že slyšela, že to má v rozkroku jako trám. Spočítá si, že jí o něco jde a půjde po ní, dokud nezjistí o co.“
Jenom se na mě zašklebil. „Mám přece nejlepšího hesláka v Trojprdelí. Kouzelníka jménem Rosolák, ne? Ledověj mozek, kterýmu říkají Krystaláček. Mám ho, ne?“
„Možná.“