Thursday, August 10, 2006

Vzal mě do svého levného bytu ve starém areálu Guilford College, kousek od červa, takže to bylo přímo genitální, když jsem se chtěl v klidu dostat k Charlottě, Winstonovi nebo Raleighovi. Neměl sice mechovou podlahu, jenom postel, ale zato velkou, takže to nevypadalo, že by nějak strádal. Odhadoval jsem, že si ji koupil kdysi dávno v dobách svého pasáctví, kdy měl jméno a pásl šlapky, které se jmenovaly Špička, Tanker a Princezna nebo tak nějak a byly to ty pravé rozhoďnožky na štípání. Bylo vidět, že míval prachy a už nemá. Spousty krásných obleků na míru, ale obnošených, vyšlých z módy. Z těch opravdu starých byly už dráty vytrhané, ale ještě bylo vidět, kde se rozsvěcely diody. Bavíme se neandrtálsky. „Marnost, marnost, vše je zhanobeno,“ říkám a v ruce svírám rukáv kamisy, která kdysi blikala jako letadlo před přistáním.