Tuesday, September 12, 2006

Ale on na ni byl tak milý, celé týdny na ni byl tak milý, a Pejskař mi potom vyprávěl, jak jenom na pár minut zavřel dveře své kanceláře, držel ji a líbal ji, aby se cítila jako žena, a jakmile všechny jeho prsty zanechaly jemné otisky na tenké zelektrizované mikrovrstvičce, kterou měla všude na rozkošných nahých zádech a ňadrech, začala křičet a co nejvděčněji mu sdělila, že nechce, aby byl kvůli ní své ženě nevěrný, že už jí beztak dal obrovský dar, když pro ni měl tolik pochopení a soucitu, a že je jí líp, když si uvědomí, že muž jako on se jí dokáže dotknout, přestože ví, že uvnitř není žena, a že se jí teď zdá, že má sílu žít dál. Bylo to přesvědčivé a přesně vypočítané, aby přišel o své horké otisky a přitom nedostal výčitky svědomí, které by mohly změnit jeho tvář a přivést ho k úplně jiným heslům.