Podle toho, co jsem se od Pejskaře dozvěděl, jsem si zkoušel představit, jak asi Polda reagoval na to tělo na vdávání, které tiskl. Kdyby kromě okukování taky šoustal, tak by se podle mě jeho heslo změnilo, ale když mu řekla, že by nechtěla zkompromitovat jeho nekompromisní čest, posílilo to v něm pocit správného nebo dokonce vzorového muže, takže jméno zůstalo výslovně stejné a heslo se také nezměnilo. „Invictus XYZ rwr,“ hlásím Pejskaři, protože tak znělo jeho pravé heslo a já si tím byl jistější, než kdykoli předtím.
„Kdes to sakra vyhrabal?“ povídá.