Wednesday, November 01, 2006

„Tenhle moc narostl,“ povídá ten chlap. „Každý v G-boro ví, co se stalo, každý v celé zemi to ví, každý na světě. I kdyby to byl jenom omyl, nemohli jsme to nechat jen tak. Neber si to, Rosoláku. Vždyť žije. A ty taky. A oba naživu zůstanete, dokud budete dodržovat pár jednoduchých pravidel. Jelikož je přes čáru, musí mít vlastníka – a tím jsi ty. Můžeš s ním dělat, co chceš, – pronajímat ho k uchovávám informací, nebo ho pást – ale pořád zůstane s tebou. Každý den budete tady v G-boro na ulici a my sem budeme vodit lidi a ukazovat jim, jak dopadnou chlapci, kteří udělají chybu. Můžeš z toho mít dokonce i podíl, takže se vůbec nebudeš muset namáhat, když nebudeš chtít. Tak tě máme rádi, Rosoláku. Ale jestli opustí tohle město nebo jeden jediný den nevyjde, ven, posledních šest hodin tvého života tě to bude moc mrzet. Rozumíš?“