Zazněl kdesi za jejich zády a Kazan se
i z ruky. Viděl zář
dalších luceren. A potom se znovu ozval
týž hlas: "Ka-za-ne!"
Vyrazil jako blesk. Thorpe se v duchu smál,
když vykročil za ním.
"Pirát stará!" zasmál se tlumeně.
Když Thorpe došel na prostranství za služebním
vozem, ] osvětlené lucernami, spatřil tam Kazana,
schouleného u nohou jeho ženy. Jakmile se vynořil
z temnoty, vítězně J se na něho usmála. "Vyhrálas!"
zasmál se, a to nijak rozmrzele. "Byl bych i
vsadil poslední dolar, že tohle neudělá pro
žádný hlas na světě. Vyhrálas! Kazane, lotře jeden, ztratil
jsem tě!" Jeho tvář náhle zvážněla, když se Isabela shýbla a
chystala se chopit řetězu.
"Je tvůj, Isabelo," dodal kvapně, "ale musíš ho
nechat na starost mně - dokud nebudeme mít jistotu,
dokud nebudeme vědět. Dej mi ten řetěz. Nevěřím mu ještě ani'
teď. Je to vlk. Viděl jsem ho, jak na
jediné chňapnutí] ukousl jednomu Indiánovi ruku.
Viděl jsem ho, jak na jeden skok vyrval jinému
psu krční tepnu. Je to desperát - zlý pes - přes
všechno, že tak věrně stál při mně a dostal mě
domů živého. Pořád mu ještě nemůžu plně
důvěřovat. Dej mi ten řetěz -" Nedomluvil.