Teplé maso a krev byly lepší než zmrzlá ryba nebo lůj s otrubami a ta hostina mu dodala sebedůvěry. To odpoledne honil mnoho králíků a zabil dva další. Až do té chvíle ještě nikdy nepoznal rozkoš po libosti pronásledovat a zabíjet, i když nesní všechno, co zabije. Ale s králíkem nebyl žádný boj. Ti umírali tuze snadno. Byli velice chutní a křehcí na jídlo, když měl hlad, ale počáteční příjemné vzrušení z jejich zabíjení po nějaké době pominulo. Zachtělo se mu něčeho většího. Neploužil se již déle, jako kdyby se bál nebo jako kdyby chtěl zůstat skrytý. Nesl hlavu vzhůru. Hřbet měl zježený. Střapatý ocas se mu mrskal volně jako ocas vlčí. Každičká žilka v jeho těle se chvěla zelektrizována energií života a pohybu.
Mířil na severozápad. Bylo to volání dávných dnů - těch dnů tam daleko na Mackenzie. A Mackenzie byla tisíc mil daleko.