Thursday, August 30, 2007

A tu se k ním náhle rozběhla jeho
paní a zachytila bič, který Thorpe právě zdvihl nad hlavu.
"Už ani ránu!" vykřikla a něco v jejím hlase muže zadrželo,
že již neuhodil.
McCready neslyšel, co v tom okamžiku řekla,
ale do Thorpových očí se vloudil podivný výraz
a muž beze slova následoval ženu do jejich stanu.
"Kazan neskočil po mně," šeptala a celá se přitom
chvěla náhlým vzrušením. Tvář jí zbělela jako
plátno. "Ten člověk stál za mnou," pokračovala
s rukou zaťatou do manželovy paže. "Kazan si musel myslet,
že ten tvůj vůdce mi chce nějak ublížit. Tomu psovi se
McCready nelíbí a ani já mu nedůvěřuju. Mám takový
divný pocit, že McCready a Kazan se už někdy setkali. Mě
by nekousl. Má spadeno na něho! Něco - něco tady není
v pořádku -"
Téměř vzlykala a Thorpe si ji přitiskl pevně do náruče.
"Nepřemýšlel jsem o tom ještě - ale divné to je," pravil.
"Neříkal McCready něco, jako že toho psa zná? Je to
možné. Třeba měl Kazana už jednou dřív a zacházel
s ním tak krutě, že na to ten pes nezapomněl. Zítra se to
dovím. Ale dokud to nebudu vědět - slíbíš mi, že se
nebudeš ke Kazanovi přibližovat?"
Isabela mu to slíbila.