Výchova

U tohoto plemene je důsledná a trpělivá výchova velmi důležitá. Neměly by však být používány příliš tvrdé metody, pes může přestat člověku důvěřovat. Je dobře a lehce učenlivý a inteligentní, ale někdy bývá i tvrdohlavý, a nikdy nebude slepě poslouchat vaše příkazy. U některých jedinců, zvláště u jednobarevných, se vyskytuje vrozená porucha chování, která se projevuje zvýšenou agresivitou psa k okolí bez jakéhokoli podnětu. Chovatelům se postupem času tuto vadu podařilo skoro úplně vymýtit, je však vhodné před pořízením štěněte zjistit si podrobnosti o jeho rodinné anamnéze.

Společenská charakteristika

Tento pes miluje společnost lidí, ale rád si užívá i společnosti jiných psů. Je hravý a mezi ostatními psy nebývá původcem konfliktu. Také soužití s ostatními domácími zvířaty bývá bez potíží. Špatně vychovaný pes však může projevit svou dominanci jak vůči cizím lidem, tak vůči své lidské rodině.
Vztah k dětem
Dobře vychovaný pes si dobře rozumí s dětmi, které ho tolerují a nezacházejí s ním hrubě. Nesnese špatné zacházení, proto při styku s malými dětmi je nutný dohled dospělého. K cizím dětem většinou přistupuje s nedůvěrou. Kokršpaněl se sebou nenechá zacházet jako s hračkou.

Srst a barva srsti

Přiléhavá srst je hedvábná, středně dlouhá, na břiše a na nohou tvoří prapory. Barva srsti je různá, u jednobarevných však není povolena žádná bílá, s výjimkou malého znaku na hrudi.
Povaha
Kokršpaněl je temperamentní pes vyrovnané povahy, který se člověku dokáže ve všech ohledech přizpůsobit. Je velmi společenský, ale není na člověku závislý, spíše je samostatný. Je to velice inteligentní, veselý a hravý pes.

Typy

Toto plemeno se nevyskytuje ve více varietách.
Všeobecný vzhled
Kokršpaněl je robustní, sportovní pes. Hlava má stejně dlouhý nos jako temeno, čenich je hranatý. Oči jsou velké, tmavohnědé nebo tmavě oříškové, nikdy nesmí být světlé, s přátelským, inteligentním výrazem. Uši jsou dlouhé, nasazené nízko, a jsou porostlé dlouhou, hedvábnou srstí. Tělo je silné, s hlubokým hrudníkem a širokými, krátkými bedry. Ocas je kupírován, je nasazen nízko a je nesen rovně.

Anglický kokršpaněl

Originální název plemene : English Cocker Spaniel
Země původu : Velká Británie
Doba vzniku : 19. století
Původní využití : Aportování drobné zvěře
Využití dnes : Společník, lovecký pes
Průměrná délka života : 13-14 let
Hmotnost : 13-15 kg
Výška : 38-41 cm
Historie
V dávné historii byli všichni španělé považováni za jedno plemeno, později, zhruba v polovině 19. století, se však začali rozdělovat podle váhy. Psi, kteří byli menší se začali nazývat kokři a byli používáni k vyhánění sluk a bažantů, a k jejich aportování. Jako samostatné plemeno byl anglický kokršpaněl uznán v roce 1893 a v roce 1902 byl vytvořen jeho chovný standard, který bez větších změn platí dodnes. V současnosti je kokršpaněl velmi oblíbeným plemenem a využívá se spíše jako společník do městských bytů než jako lovec.

Výživa dospělého psa

Kvalita krmiva má vliv nejen na zdraví a kondici psa, ale také na kvalitu jeho srsti. Krmivo pro dospělého psa je nutné vybrat tak, aby odpovídalo potřebám psa. Aktivní pes potřebuje energeticky vydatnější stravu než pes, který nemá příliš pohybu.
Výživa starého psa
Starý pes, který již není příliš pohybově aktivní potřebuje jiné složení stravy než pes v aktivním věku. Aby se předešlo jeho obezitě, je dobré postupně přejít na odlehčenou stravu pro seniory, která obsahuje všechny prvky, které pes v tomto věku potřebuje.
Dovětek pro budoucí majitele
Pokud se rozhodnete pro chov tohoto psa, odmění se vám za vaši péči a lásku svou krásou a oddaností, a najdete v něm rodinného přítele, mazlíčka a bezstarostného a veselého společníka. . Stále v něm přetrvává lovecký duch jeho předků, proto mu musíme dopřát dostatek pohybu.

Příprava na výstavu
Na tuto událost by měl být pes velmi dobře připraven. Americký kokršpaněl se ve výstavním kruhu většinou chová perfektně, musí však znát atmosféru výstav. Pes by měl na výstavě být ve vrcholné kondici, musí umět stát ve výstavním postoji, musí se umět ladně pohybovat ve výstavním kruhu a musí být připraven na doteky rozhodčího. Je nutné počítat s prohlídkou chrupu, případný zubní kámen musí být tedy odstraněn již před výstavou, a s prohlídkou varlat u psů. Srst psa by měla být dokonale upravená a trimovaná.
Výživa štěněte
V prvních měsících svého života štěně roste nejrychleji, a pro správný vývoj jeho kostry a svalstva je v tomto období velmi důležitá vyvážená strava obsahující i vitamíny a minerální látky.

Vhodné sporty

"Agility; aportování; lov;"

Nejčastější onemocnění
"Šedý zákal; progresivní atrofie sítnice; dysplázie sítnice"
Zvláštnosti plemene
Vzhledem k tomu, že americký kokršpaněl se v poslední době stal velmi módním plemenem, mohou se vyskytnout chovatelé, kteří se zaměřují spíše na zisk než na produkci kvalitních štěňat. V chovu amerického kokršpaněla se mohou vyskytnout jedinci s agresivní povahou, která je zpravidla vrozená, proto je potřeba s pořízením štěněte nespěchat,ale vybrat si důvěryhodného chovatele a poznat i matku vybraného štěněte.

Péče

Srst amerického kokršpaněla vyžaduje značné množství péče, musí se pravidelně kartáčovat a trimovat. Péče osrst výstavního psa je náročnější. Nutné je důkladné pročesání nejméně každý druhý den a trimování asi po šesti týdnech. Také je nezbytné častější koupání. Důležitá je pravidelná kontrola čistoty uší, zuby je dobré občas prohlédnout, jestli se na nich netvoří zubní kámen, drápky psa je nutné udržovat krátké. Přebytečné chlupy mezi polštářky na tlapkách a ve zvukovodu se musí odstranit zastřihnutím.
Využití ke hlídání
Pro svou přátelskou povahu k lidem není americký kokršpaněl příliš vhodný ke hlídání.

Pracovní využití

Americký kokršpaněl si dnes získal největší oblibu jako mazlíček a přítel rodiny, může být však stejně vhodný jako lovecký pes. Dnes se však jako lovec využívá minimálně, je chován spíše pro výstavní účely, a náročná úprava jeho srsti také myslivcům příliš nevyhovuje.
Pohyb
Tento pes je velmi aktivní a potřebuje velmi mnoho pohybu, i když se také rád povaluje třeba na gauči. V tom by se však neměl příliš podporovat a je třeba dopřát mu mnoho pohybu na dlouhých procházkách a i možnost volného výběhu. Kondici psa lze také udržovat účastí na různých psích soutěžích.

Vztah k dětem

Americký kokršpaněl miluje i děti, je jim výborným společníkem při jejich hrách. Je však nutné jej uchránit před příliš divokým dováděním dětí, protože nemá rád hrubé zacházení a nenechá si ho líbit. Pokud děti tolerují potřeby psa, bývá jejich vztah velmi přátelský a pěkný.
Výchova
Výchova amerického kokršpaněla nebývá složitá. Má dobrou schopnost rychle se učit a velmi dobře reaguje na tón hlasu. Jeho výchova by měla být mírná a srozumitelná, ale také důsledná.
Držení
Americký kokršpaněl se snadno přizpůsobí jak životu ve městě, tak i na venkově. Je vhodný do městského bytu, a i na venkově by měl být držen doma, protože potřebuje neustálý blízký kontakt se svým pánem a celou rodinou.

Povaha
Americký kokršpaněl je dobře vychovatelný, inteligentní a milý pes. Jeho povaha je vyrovnaná a veselá, je velice temperamentní a živý, nikdy nebývá nudný. Je to příjemný společník a kamarád.
Společenská charakteristika
Americký kokršpaněl potřebuje těsný kontakt se svým pánem, kterému je velice oddaný, někdy je na něm až citově závislý. Celé rodině bývá velice příjemným a veselým přítelem a ideálním kamarádem. Miluje lidi, a i k cizím lidem se chová většinou pěkně a ukázněně. Je to velmi společenský pes a soužití s ostatními psy nebo jinými domácími zvířaty bývá bez problémů.

Srst a barva srsti

Srst je na hlavě jemná a krátká, na trupu střední délky s hustou podsadou. Srst má být lesklá, rovná nebo mírně vlnitá. Barva srsti je černá, černá s pálením, světle krémová až temně červená, hnědá, hnědá s pálením nebo vícebarevná. U jednobarevných psů jsou povoleny bílé znaky na hrudi nebo hrdle, jinde na těle jsou nepřípustné. Vícebarevní psi musí mít dvě nebo více barev od sebe zřetelně ohraničeny, jedna z těchto barev musí být bílá. Odchylky v barevnosti se na výstavách penalizují nebo diskvalifikují. Přesná barevnost je uvedena v chovném standardu tohoto plemene.

Všeobecný vzhled

Americký kokr působí jako dobře osvalený pes s inteligentním a pozorným výrazem. Hlava je zaoblená, s kulatýma, plnýma očima, které mají lehce mandlový výraz. Barva očí je tmavohnědá až černá u tmavých psů, u světlých jedinců musí být alespoň oříšková, obecně však platí, čím jsou oči tmavší, tím lépe. Uši jsou převislé, dlouhé a dobře osrstěné rovnou nebo jemně vlnitou srstí. Tělo je kompaktní s hlubokým hrudníkem a širokou, dobře osvalenou zádí. Ocas je u těchto psů kupírován a je nesen v linii hřbetu.

V dnešní době známe dvě plemena kokršpanělů – amerického a anglického. Americký kokršpaněl je nejmenším zástupcem těchto loveckých psů, jako samostatné plemeno byl uznán v roce 1946, kdy AKC přistoupil na rozlišné hodnocení obou typů kokršpanělů, a tyto mezi sebou chovatelé přestali křížit. Americký kokršpaněl je poměrně moderní plemeno, a proto se stále ještě vyvíjí. Toto plemeno je v USA a Kanadě velmi oblíbené, a získalo si své příznivce i jinde ve světě. Typy
Toto plemeno se nevyskytuje v žádných dalších varietách.

Americký kokršpaněl

Originální název plemene : American Cocker Spaniel
Země původu : USA
Doba vzniku : 19. století
Původní využití : Lov na bažanty a koroptve
Využití dnes : Společník
Průměrná délka života : 13-14 let
Hmotnost : 11-13 kg
Výška : 34-39 cm
Historie
Američtí i angličtí kokršpanělé mají stejný původ. V dávné historii byli všichni španělé považováni za jedno plemeno. V roce 1570 dr. Caius, lékař královny Alžběty I., popsal ve své knize dvě plemena španělů – loveckého psa, který byl silnější a větší, a malého španěla, který byl spíše přítulným mazlíčkem. Menší a větší španělé se začali rozlišovat až v polovině 19. století, kdy psi vážící víc jak 11 kg byli označováni jako polní, a ti menší, jako kokři.

Prašivej pes

Zrovna jsem koupil prutem přes záda
vod tlustýho chlapečka v modrý šále,
rána za uši nezahnala hlad,
kterej mám stále.

Tamta nafintěná doga se má,
taková hezká, bohatá panička jí vodí,
s takovou smůlou, jakou mám já,
s tou se snad rodíš.

Sem prašivej čokl, prašivej pes
a každou chvíli lituju,
že sem někam vlez,
ženou mě kvaltem ode všech vrat
a přitom
já mám lidi rád.

Brutálně žerou mě blechy v kožichu,
každou noc zdá se mi o psím ráji,
o hárajících fenkách
a o mě jak se tam s nima válim.

Včera mě u nádraží honili chlápkové,
co si mě málem upekli k jídlu,
asi jim taky schází kus k dobrýmu bydlu.

Sem prašivej čokl, prašivej pes
a každou chvíli lituju ,že sem někam vlez,
ženou mě kvaltem ode všech vrat
a přitom
já mám lidi rád.

Pra-prašivej čokl, prašivej pes
co každou chvíli lituje, že někam lez,
ženou ho klackem ode všech vrat
a přitom
kupodivu
eště má lidi rád.

Pra-prašivej čokl, prašivej pes
co každou chvíli lituje,
že někam lez,
ženou ho klackem ode všech vrat
a přitom
kupodivu
eště má lidi rád.

Březí a kojící kočky

Tělesná hmotnost se u kočky zvyšuje už od 1. týdne březosti – celkem o 40%

KD se pozvolna zvyšuje – březí kočka nemá zvláštní nároky – jen o něco větší množství vyvážené stravy

Po porodu se KD postupně zvyšuje – má 3 – 4x vyšší nároky na energii

Krmit častěji, používat koncentrovanější krmiva

Během laktace kočka hubne a po odstavu by se měla vrátit na původní hmotnost

KOČKY:

Koťata

Porodní hmotnost 80 – 140 g

První 4 týdny jsou zcela závislá na kojení, ve stáří 4 týdnů porodní hmotnost ztrojnásobí – postupně si navykají na nové chutě

První krmivo – většinou mléko, ale nemusí být

Kolem 4 týdnů stáří – šťavnatá sekaná krmiva

Suchá krmiva navlhčit nebo rozdrtit – potíže s přijímáním

Kočky většinou kojí až do 7 – 8 týdnů

V době růstu – krmení ad libitum – dobře regulují příjem potravy

Hmotnost v 6 měs. – 2,4 – 3,2 kg

Staří psi

Střední a malá plemena – od 8 let, velká od 6 let

Menší potřeba bílkovin – jejich nadbytek vede k zátěži ledvin a jater

Zhoršuje se peristaltika – vyšší potřeba vlákniny

Menší požadavky na energii

Vyloučit těžko stravitelná krmiva (s vysokým obsahem kolagenu)

Kosti – v omezené míře

Obézní psi – snížení energetické hodnoty na 60 – 70% potřeby pro cílovou hmotnost

Pracovní psi

Různé typy práce – vyžadují rozdílný typ výživy

Psi lovečtí, služební, ovčáčtí, tažní, dostihoví chrti

V maximální zátěži je potřeba živin a energie 2 – 3x větší než normálně

Hlavní část krmení se dává až po práci (2/3), před prací – malá dávka (1/3)

Mezi krmením a pracovním nasazením – odstup 12 hodin

Krmiva pro pracovně zatížené psy – koncentrovaná, chutná, lehce stravitelná

Tažní psi – dlouhodobá zátěž v extrémních podmínkách, potřebují více energie k práci i k udržení termoregulace – hodně energetická KD, vysoký podíl tuku (převažuje aerobní metabolismus)

3 – 6x vyšší potřeba energie oproti záchovné KD

dostihoví chrti – vysoký obsah energie obsažené hlavně v lehce stravitelných sacharidech (potřebují pohotovou energii – anaerobní metabolismus – podobně jako dostihoví koně), krmiva lehce stravitelná, méně kolagenu, tuku a vlákniny