Kojící feny

Vyšší potřeba živin a energie než v březosti

Vrchol laktace – 4. týden po porodu

1. týden – dostává 1,5 násobek dávky záchovné

2. týden – 2 násobek

3.– 4. týden – 2,5 – 3 násobek

koncentrovaná krmiva, lehce stravitelná (více než 30% bílkovin)

neustálý přístup k čerstvé vodě!

odstav – v posledním týdnu se KD plynule snižuje až na záchovnou KD – návrat ke krmivu pro psy bez zátěže

poslední den odstavu se nekrmí, jen vodu, po odstavu – pozvolné zvyšování KD zpět na záchovnou dávku

Březí feny

Březost feny – 63 dnů (9 týdnů)
Prvních 5 týdnů březosti se výživa neliší od fen nebřezích
Běžná KD, fena v 1. polovině březosti nemá zvyšovat tělesnou hmotnost
Od 6. týdne – intenzivní růst plodů, KD se zvyšuje každý započatý týden o 10%
Na konci březosti je obsah živin a energie v KD vyšší o 25 – 50% oproti normálu
Přechází se ze standardního krmiva na krmivo pro březí a kojící feny (pro zátěžové psy) – má vyšší koncentraci živin
Krmí se 2 – 3x denně, ke konci březosti i častěji

Rostoucí psi velkých a obřích plemen

Při nadměrném růstu hrozí riziko ortopedických onemocnění (dysplazie kyčelního a loketního kloubu, osteochondróza, …) – jedná se o geneticky podmíněné nemoci, na jejichž projevu se podílí výživa a zátěž v období růstu
Rizikové faktory: - příliš rychlý růst - vede k nadměrnému zatížení kostry končetin
- dlouhodobý nadměrný přísun Ca
zásady krmení rostoucích psů velkých plemen:
1) nedávat nadbytek energie (vede ke zrychlení růstu)
2) nepřekrmovat bílkovinami
3) nepodávat nadměrné dávky Ca (0,8 – 1% v sušině KD)

Výživa jednotlivých kategorií psů a koček

Štěňata
Do 3 týdnů štěňata přijímají pouze mateřské mléko
Mléko feny – velmi koncentrované
pokud fena nemá dost mléka – umělá výživa
jsou dostupné komerční mléčné směsi – mají optimální složení
po každém nakrmení provést masáž bříška, aby se štěně vyprázdnilo
za 8 – 10 dní by mělo zdvojnásobit porodní hmotnost
od 3 týdnů – vyprazdňují se už sami, začínají prozkoumávat okolí, mléko se může postupně dávat do misky
od 3 týdnů – štěňata se mohou začít přikrmovat –měkká, šťavnatá, dobře stravitelná krmiva, drobně pokrájená nebo rozemletá
tvaroh, mléčné kaše, kvalitní vařené maso, žloutky,mletá zelenina (mrkev)
od 5 týdnů – může se přidávat i příkrm (vločky, těstoviny, rýže), maso může být v kouscích
odstav – podle kondice feny v 6 – 8 týdnech

Tělesná dospělost (ukončení růstu) – malá plemena – 6 – 9 měs.
střední plemena – 12 měs.
velká až obří plemena – 18 – 24 měs.

Technika krmení
nejdůležitější je sledovat kondici, zdravotní stav a stav srsti, všímat si konzistence výkalů a při odchylkách od normálu upravit KD
Všechny změny v krmení musejí být postupné, při přechodu na suché kompletní krmivo přimíchávat postupně do obvyklého krmiva ve zvyšujících se dávkách – přechod by měl trvat minimálně 5 dní
Je možné krmit jedním kompletním krmivem nebo různými kombinacemi krmiv.

Frekvence krmení – dospělý, průměrně zatěžovaný pes se krmí obvykle 1x denně
nejlépe večer, ale ne příliš pozdě, po krmení – 2 hodiny klid
pracovní psi, kojící feny – 2 - 3x denně
štěňata do 2 měs. – 5 x
4 – 6 měs. – 3 x – 4x
6 – 12 měs. – 2 x
12 – 16 měs. – 1 x
liší se podle velikosti plemene
kočka se krmí víckrát než 1x denně – nejlépe podle chuti několikrát za den
kočce nepravidelnost nevadí – pes naproti tomu vyžaduje pravidelné krmení vždy ve stejnou dobu

Suchá krmiva

Prodávají se buď jako extrudovaná, případně expandovaná krmiva nebo jako směs extrudovaných masitých kousků, obilných vloček a sušené zeleniny.
2 druhy – kompletní suchá krmiva
- příkrmy – hlavní podíl tvoří obiloviny, jsou určené k míchání s masovými
konzervami
složení: bílkovinné koncentráty (masové a masokostní moučky, rybí moučky, popř. sojová mouka nebo šrot – špičková krmiva sojovou bílkovinu neobsahují)
obiloviny a vedlejší mlýnské produkty
tuky, minerální látky, vitamíny
suchá krmiva mají vysokou koncentraci živin a energie, sušinu kolem 90% - stačí jich menší množství
podávají se buď suchá nebo vlhčená – nutný přístup k čerstvé vodě!
nevýhodou je menší chuťová přitažlivost – liší se podle značky

Suchá krmiva

Prodávají se buď jako extrudovaná, případně expandovaná krmiva nebo jako směs extrudovaných masitých kousků, obilných vloček a sušené zeleniny.
2 druhy – kompletní suchá krmiva
- příkrmy – hlavní podíl tvoří obiloviny, jsou určené k míchání s masovými
konzervami
složení: bílkovinné koncentráty (masové a masokostní moučky, rybí moučky, popř. sojová mouka nebo šrot – špičková krmiva sojovou bílkovinu neobsahují)
obiloviny a vedlejší mlýnské produkty
tuky, minerální látky, vitamíny
suchá krmiva mají vysokou koncentraci živin a energie, sušinu kolem 90% - stačí jich menší množství
podávají se buď suchá nebo vlhčená – nutný přístup k čerstvé vodě!
nevýhodou je menší chuťová přitažlivost – liší se podle značky

Komerční krmiva

Rozdělení:
Podle obsahu vody – šťavnatá (70 – 80%)
– suchá (7 – 10%)

Podle obsahu živin – kompletní
– doplňková (mas. konzervy, těstoviny)

Podle kvality – super premium
– premium
– popular

Podle použití – krmivo základní
– krmivo s dietními účinky
– klinická dieta

Šťavnatá krmiva – konzervovaná
Chuťově přitažlivá, vysoký obsah vody
Dva typy – lunchmeatové nebo se šťavnatými kousky
Směs sekaných hlavních složek a doplňků, ke kterým se přidává šťáva, konzerva se uzavře a sterilizuje se působením tepla a stlačené páry – tak, aby se co nejméně ovlivnilo složení. Konzervy obsahují maso a vedlejší masné produkty (odpady při jatečném zpracování), krmiva rostlinného původu

Zelenina

Kočky ji obvykle nepřijímají, psi ano
Mrkev – velmi dobrá – může se podávat i syrová
Zelí, kapusta, květák – méně vhodné – nadýmají
Brambory – pes tráví špatně bramborový škrob
Celer, petržel – nevhodné – překrvování ledvin
Luštěniny – pouze vařené, nadýmají, nejsou příliš vhodné

krmiva zcela nevhodná – kakao, čokoláda – působí u psů toxicky
kořeněné a příliš solené potraviny – onemocnění jater
a ledvin

Tuky a oleje

Zdroj mastných kyselin, nositelé vitamínů rozpustných v tucích, zvyšují energetickou hodnotu krmiva – výhodné hlavně u dlouhodobě zatěžovaných psů (tažní psi)
Zlepšují chuť a vůni krmiva

Obiloviny
Pšenice, ječmen, oves, kukuřice, rýže – vhodná při alergiích
Obilné šroty, vločky, těstoviny
Vaření a jiné tepelné úpravy zvyšují stravitelnost škrobu (rozrušení škrobových zrn, mazovatění, rozklad na nižší polysacharidy – dextriny)
Šroty a vločky se mohou jen spařit, ostatní se musí vařit (ničí se thiamin).

Mléčné výrobky

Někteří psi a kočky nejsou schopni využít laktózu – mléko vyvolává průjem,
mohou ale sýry a tvaroh (neobsahují laktózu).
.Mléko se podává hlavně štěňatům a koťatům, dospělým méně.
Jogurt - po průjmových onemocněních a po léčbě ATB napomáhá obnovit střevní mikroflóru.

Vejce
Obsahují Fe, vitamíny skupiny B, vitamín A a D (ve žloutku – obsahuje tuk)
Vaječná bílkovina je vysoce kvalitní – nejvyšší biologická hodnota
Podávat raději vařená – vyšší stravitelnost, syrové bílky obsahují avidin – brání využití biotinu (1 syrové vejce denně u psa střední velikosti ještě nevede k obtížím)

Vnitřnosti

Jsou kvalitními zdroji živin, ale musejí se zkrmovat opatrně – vysoký obsah kolagenu (neplnohodnotná, těžko stravitelná bílkovina), možný obsah těžkých kovů a cizorodých látek , zkrmovat vždy vařené
Srdce – je velmi kvalitní, prakticky se rovná masu, může obsahovat více tuku
Ledviny, játra – velmi kvalitní, ale nebezpečí reziduí léčiv a chemikálií, těžkých kovů
Slezina – zkrmovat opatrně, vyvolává průjmy
Plíce – menší výživná hodnota
Chrupavky – dobrý zdroj minerálií
Kosti – zdroj Ca a P, při zkrmování s masem vyrovnávají nepříznivý poměr Ca : P
Nejlepší – měkké kosti z mladých zvířat, nevhodné – tvrdé a lámavé kosti králíků a drůbeže, předávkování kostí může vyvolat zácpu

Krmiva

Psi a kočky se dnes mohou krmit dvěma možnými způsoby
- tradiční způsob
- použití komerčních krmiv

Maso – tvoří základ potravy psů i koček
Libové maso obsahuje – 70-76% vody
20-22% bílkovin
2-9% tuku
kvalita bílkovin je vysoká – plnohodnotné a vysoce stravitelné
vysoký obsah P, nízký obsah Ca – nepříznivý poměr Ca : P = 1 : 15-26
nedostatek vitamínu A a D
Vaření masa – změkčuje a zjemňuje – hlavně maso s vysokým obsahem kolagenu
na stravitelnost bílkovin nemá příliš vliv, dlouhodobé vaření působí naopak negativně
rozbíjí se struktura bílkovin, ničí se i některé vitamíny
nezávadné kvalitní maso (určené pro lidský konzum) je možné podávat syrové
odpadní maso + vnitřnosti – vždy vařit

Ryby – dělí se na tučné (5-18% tuku) = sledi, makrely, tuňák, losos, pstruh
a bílé (méně než 2% tuku) = tresky, platýzi, plotice
tučné obsahují vitamín A a D, bílé ne
ryby s kostmi obsahují Ca i P ve vyváženém poměru
mohou obsahovat parazity a enzym thiaminázu – oboje se likviduje vařením

Potřeba vody

Denní potřeba vody pro dospělého psa: 35 – 50 ml/kg živé hmot.
Podstatně vyšší potřeba je u štěňat, mladých psů, kojících fen, zvyšuje se i při zátěži, vyšší teplotě prostředí a při průjmových onemocněních.
Vyšší potřeba vody je i při krmení suchými krmivy.
Pes i kočka mají mít neustále k dispozici dostatek čerstvé vody.

Zvláštnosti výživy koček:
 unikátní metabolismus glukózy (permanentně probíhající glukoneogeneze)
 potřeba taurinu – neschopnost konjugace žlučových kyselin s glycinem
 citlivost na deficit argininu
 chybí mechanismus pro přeměnu - karotenu na vitamín A
 chybí mechanismus pro syntézu niacinu z tryptofanu
 potřeba kyseliny arachidonové
 vysoká potřeba bílkovin, závislost na příjmu živočišných krmiv

dokáže udržovat stálou glykémii i při absenci sacharidů v krmivech a dokonce i při delším hladovění.

Potřeba minerálních látek
Vápník + fosfor – většina obsažena v kostře
Ca – mléko, vaječné skořápky, kosti
P – maso, ryby, vnitřnosti
Optimální poměr Ca : P : psi 1,2 -1,4 : 1
kočky 0,9 -1,1 : 1

Potřeba sacharidů

- jednoduché cukry (glukóza, sacharóza,…) – dobře stravitelné, pohotový zdroj ME
u některých jedinců snížená aktivita laktázy, příp. sacharázy - průjmy
- škrob – stravitelný pouze po patřičném zpracování (vaření, rozemletí, spaření)
- vláknina – není štěpena trávícími enzymy
vláknina má význam dietetický – podporuje trávení a stimuluje pasáž střevního obsahu, TMK ze středně a lehce fermentovatelné vlákniny – zdroj energie pro střevní buňky
Pro psa nejsou sacharidy nezbytné, pokud má dostatek bílkovin a tuků, výjimku tvoří březí a laktující feny, které mají vysokou spotřebu glukózy (vývoj plodů, syntéza laktózy).
Kočka sacharidy v krmné dávce nepotřebuje, protože u ní probíhá velmi intenzivně glukoneogeneze (zdroj – glukoplastické AK),

Potřeba tuků

tuk je nejkoncentrovanější forma energie, dodává krmivu chutnost (hlavně živočišné)
je i nositelem vitamínů rozpustných v tucích a esenciálních mastných kyselin
EMK = polynenasycené (více než 1 dvojná vazba) MK
U psa je esenciální pouze kyselina linolová, předpokládá se i alfa-linolenová
u kočky je navíc esenciální i kyselina arachidonová, zatímco pes ji dokáže syntetizovat z kyseliny linolové, vyskytuje se pouze v živočišných tucích

pes

– 10 esenciálních AK – val, leu ,ile, thr, met, lys, trp, phe, his, arg
kočka – stejné esenciální AK jako pes + taurin = speciální AMK, podílí se na tvorbě žlučových kyselin, konečný produkt metabolismu sirných AK (met, cys)
kočka nemá schopnost syntézy taurinu ze sirných AK a navíc je na něm zcela závislá při tvorbě žlučových kyselin (nedokáže k ní využít glycin, jako jiná zvířata)
taurin je obsažený pouze v krmivech živočišného původu
kromě toho je kočka velmi citlivá na nedostatek argininu – příznaky intoxikace NH3

Potřeba dusíkatých látek

Udává se potřeba NL (proteinu) a potřeba jednotlivých esenciálních AK.
Potřeba bílkovin je ovlivněna řadou faktorů:
- kvalita proteinu
- AK složení
- stravitelnost
- energetická hodnota krmiva
Čím kvalitnější bílkoviny, čím lepší AK složení a stravitelnost, tím menší potřeba.
Čím vyšší energetická hodnota, tím menší potřeba – nebílkovinné zdroje energie šetří bílkoviny před štěpením na energii.

Potřeba energie

U masožravců se používá ME (MJ, kJ)
K výpočtům se používá u psů metabolické velikosti těla (M0,75 ,M0,67)
Zvláštností psů je velká variabilita plemen, hmotnost se pohybuje mezi 1 až 100 kg.
Malí psi mají relativně větší potřebu energie než velcí.
Vyšší potřebu energie mají rostoucí štěňata a koťata, feny a kočky v druhé polovině březosti a v laktaci a psi pracovně zatěžovaní